Dovolím si citovat dvě pasáže, které mě při poslouchání audioknihy Jeho Svatost Dalajlama, Jak vidět sebe samé tak, jací doopravdy jsme hluboce oslovily a pomohly mi v uvědomění a pochopení jak se dívat na sebe samého a na svět kolem sebe.
„Na počátku učení buď jako jelen, lapený do pasti snažící se dostat ven. V polovině buď jako farmář během sklizně, který neotálí. Na konci buď jako pastýř, který dovedl stádo domů.“
- Je jisté, že zemřu. Smrti se nelze vyhnout. Mého života ubývá a nelze ho prodloužit.
- Není jisté kdy zemřu. Lidé žijí různě dlouho. Existuje mnoho příčin smrti, příčin života je v porovnání s nimi málo. Tělo je křehké.
- Ve smrti mi nepomůže nic kromě změny postoje. Přátelé mi nepomohou. Můj majetek mi bude k ničemu, stejně jako moje tělo.
- Všichni jsme ve stejné situaci, nemá tedy žádný smysl se hádat, či mezi sebou bojovat. Nemá cenu plýtvat mentální ani fyzickou energií na shromažďování peněz ani majetku.
- Měl bych se cvičit v tom, abych dokázal zmenšit své lpění na pomíjívých rozmarech.
- Z hloubi svého srdce musím usilovat o osvobození se z koloběhu utrpení vyvolaného chybnou představou, že pomíjivé je stálé.
Jeho Svatost Dalajlama, Jak vidět sebe samé tak, jací doopravdy jsme
Připraveno nakladatelstvím Tympanum k nerušenému poslechu v autobuse, metru, či doma v křesle interpretoval Pavel Soukup v aplikaci Audiotéka.